Blog sloužil v letech 2011 až 2014 členům kroužku Filmová a divadelní tvorba jako informační nástěnka, učební materiál i jako kronika či fotoalbum. Jelikož většina příspěvků není aktuální, nejsou tyto již veřejně dostupné.
T H E E N D
12. ledna 2015
THE END
Tento blog není aktivní od konce roku 2013.
Blog sloužil v letech 2011 až 2014 členům kroužku Filmová a divadelní tvorba jako informační nástěnka, učební materiál i jako kronika či fotoalbum. Jelikož většina příspěvků není aktuální, nejsou tyto již veřejně dostupné.
Blog sloužil v letech 2011 až 2014 členům kroužku Filmová a divadelní tvorba jako informační nástěnka, učební materiál i jako kronika či fotoalbum. Jelikož většina příspěvků není aktuální, nejsou tyto již veřejně dostupné.
28. listopadu 2013
"A teď ještě dostat Oscara"
 |
| Mladí filmaři z Německa a Čech na JUFINALE v Selbu. |
Červený koberec, fotografování, rozhovory, skvělé filmy, raut…. Tak to bylo Jufinale v Selbu – filmová přehlídka mládežnických filmů 23.11.2013. Kino zevnitř vypadalo nádherně a němečtí přátelé nás mile přivítali. A teď honem do kinosálu.
Zhasla světla, diváci se usadili a na scénu přišly filmy. Soutěžilo zde 46 českých i německých filmů rozdělených do 12 bloků. Všichni jsme pozorně sledovali plátno a snažili se alespoň něco pochopit, protože u německých filmů zpočátku nebyly titulky. Mezi snímky byly krátké přestávky, kdy nás přívětiví moderátoři seznámili s tím, co nás čeká dále, a pak šup znovu nabírat zkušenosti z ostatních filmů. Němečtí sousedé uhodli, že se nám nebude chtít celou dobu sedět jen v kinosále, a proto si pro nás připravili workshop s animacemi a něco o práci v rádiu – jak to vypadá a jak to tam vlastně chodí. Mezi snímky jsme mohli vidět amatérské či trochu profesionálnější hrané filmy, dokumenty anebo animace. V pohodlných křeslech kina jsme sledovali ostatní úžasné práce, které nás dokázaly rozplakat, rozesmát ale i uspat. A jelikož se zde sešli různí autoři, nesměla s nimi chybět fotka a rozhovor.
Před promítáním naší hlavní práce „Hasiči – 130 let SDH Nýřany“ jsme se potřebovali trochu rozptýlit a zbavit se nervozity - a kde jinde než na dětském hřišti, které mimochodem zůstalo i po našem zásahu překvapivě zdravé…
Po návratu do kina, jsme jako opravdové filmové hvězdy neunikli rozhovorům a focení na červeném koberci, ale poté už jsme se museli přesunout do sálu, abychom nezmeškali naše očekávané promítání. Všechno dopadlo dobře a my si při titulcích broukali závěrečnou písničku.
A teď to nejdůležitější na celém „JuFinale“. Dámy a pánové, usaďte se a poslouchejte: „Cenu Hlas publika získává Filmová a divadelní tvorba Nýřany s filmem Hasiči a získávají cenu z pravého porcelánu!“ rozeznělo se. Sen? Kdepak. „A teď už jen dostat Oscara a jsem spokojená,“ prohlásila jedna z našich ‚hereček‘. Napětí stoupá a za chvíli se ozve, že film Jany Pittrové získává zvláštní ocenění za svou originalitu a film Hasiči získává cenu za „Nejlepší film“!
Vyhlášeno, odgratulováno a teď na raut, na který někteří hladovci čekali celý den. Jedenáctá hodina odbyla a to neznamená nic jiného, než podniknout cestu zpátky domů. Najezení, unavení a plní skvělých zážitků jsme se naložili do autobusu a já jen přemýšlela: „jestlipak je naše herečka s Oscarem spokojená?“
Napsaly: Denisa Neumannová, Dagmar Kozlová a Lucie Ferdová
31. května 2013
"Čekám na zajímavou roli," aneb rozhovor s Jakubem Grafnetrem.
Ahoj! "Přináším" vám další rozhovor a to s další hvězdou 1.série "Gympl s (r)učením omezeným". :)
Určitě každému z nás utkvěl v paměti ten sladký Petr Lener ze seriálu „Gympl s (r)učením omezeným“. Ztvárnil ho Jakub Grafnetr, s kterým se mi právě teď podařilo udělat kratší rozhovor. Avšak Jakub nehrál jen v seriálu „Gympl s (r)učením omezeným“, ale můžete si ho pamatovat také z filmu jako je např. „Líbáš jako ďábel“ nebo „Kanadská noc“. Chcete vědět více? Čtěte dále…
1, Většina lidí tě zná díky seriálu Gympl s (r)učením omezeným, jak ses vlastně dostal k roli Petra Lenera?
K roli Petra Lenera jsem se dostal díky filmovému dramatu Kanadská noc režiséra Zdeňka Zelenky, kde jsem hrál syna Dagmar Havlové a Viktora Preisse. Díky tomuto příběhu mě obsadila Lenka Hornová, která vytvořila námět celého seriálu.
2, V tomto seriálu si vystupoval hlavně po boku Terezy Nvotové, jak se ti s ní spolupracovalo?
Bez komentáře [:D]. Někdy svérázná, ale jinak je to fajn holka [:)].
3, Máš nějaké společné vlastnosti s Petrem Lenerem?Až na tu nevěru, co jsem Bele provedl, tak skoro vše [:)]. Lenka mě dobře otypla a mě se Petr hrál skvěle [:)].
4, Mrzí tě, že si v druhé sérii už nezahraješ?
Ano mrzí, ale podle scénáře jsme celá třída odmaturovali. Tudíž příběh naší třídy skončil. V druhé řadě jsem točil pouze jednu scénu, kde jsem komunikoval s rodiči prostřednictvím skypu, jelikož jsem v první řadě seriálu odcestoval.
5, Plánuješ si ještě zahrát v nějakém seriálu či filmu?
Ano samozřejmě plánuji, ale čekám na zajímavou roli.
6, Jak vzpomínáš na natáčení Gymplu?Na 1.sérii Gymplu vzpomínám moc rád. Poznal jsem spoustu nových přátel a kolegů, zažili jsme společně při natáčení spoustu srandy.
7, Na jakou scénu v Gymplu vzpomínáš nerad a na kterou zase rád?
Rád vzpomínám na scénu kdy jsem potkal moji serialovou milenku Britu, konkrétně scénku kdy u mě doma hrajeme společenskou hru Scrable a já ,,náhodou" složím slovo sex a dál asi už každý ví [:D], škoda jen, že byl přítomen štáb a Brita má v osobním životě za partnera profesionálního boxera [:-D].
Naopak nemám takovou scénu na kterou bych nerad vzpomínal.
8, Jaký to byl pocit, když ses viděl v televizi?
No neviděl jsem se poprvé, ale abych se přiznal moc na sebe nekoukám. Spíše sázím na vnitřní cit a všechno ostatní už přijde samo [:)], protože studuji divadlení herectví, občas nastane scéna, kdy přehrávám a situaci moc prožívám. Takže se mě rejža ptá, jestli jsem neměl den před tím představení v divadle. V tu chvíli se musím podívat na záznam a upravit svůj projev do filmové podoby.
9, Také jsi hrál po boku slavných a zkušených herců, jako je např. Libuška Šafránková nebo Karel Heřmánek. Jaké to bylo?
Libuška Šafránková a Karel Heřmánek, dvě herecké hvězdy, se kterými jsem měl tu čest si zahrát. Byl jsem opravdu rád, že jsem s nimi mohl navázat kontakt jak po herecké stránce, tak i osobní [:)].
10, Máš nějaké motto?Nezáleží na tom jakou máš sílu ale vůli.
11, Jaký je tvůj oblíbený dětský film a proč?
Oblíbený dětský film - Rychlé Šípy - Jaroslav Foglar, parta kámošů, co táhla za jeden provaz a prožili spolu spoustu dobrodružství.
12, Co bys vzkázal tvým fanouškům?
Vzkazuji jim, že se mají na co těšit. Chystám s kolegou jeden velký televizní projekt [:)]!
 |
| Jakub se svou seriálovou přítelkyní. |
10. února 2013
Rozhovor s KiRem
1, Jak ses dostal k roli v Gymplu?
Jako slepý k houslím. [:)] Roli mi nabídla hlavní producentka Lenka Hornová.
2, Hrála se ti tato role dobře?
Vzhledem k tomu, že moje seriálové já byl celkem volnomyšlenkář, tak s tím nebyl problém. Točit Gympl byla zábava. [:)]
3, Připravoval ses nějak speciálně na tuto roli?
K pilotnímu filmu jsem psal nový text písně Slzy Tvý Mámy, a ještě narážku na Rusalku tuším do 14. dílu. To je asi veškerá speciální příprava.
4, Co ti na natáčení přišlo nejobtížnější?
Stres. Pokud se něco nedaří a už tak je skluz oproti plánu, je to celkem o nervy. Ale je to i o zvyku. [:)]
5, Chystáš v nejbližší době zkusit si zahrát roli v nějakém dalším seriálu či filmu?
V blízké době nic rozjednáno nemám, ale hraní mě baví, a tak se snad brzy zas někde ukážu. [:)]
6, Snil si v dětství o tom, že budeš herec?
Jasně, kdo by o tom nesnil. Víc snad chtějí děti být jedině popeláři. [:D]
7, Máš nějaký herecký vzor?
Těch je. [:)]
8, Jaké předpoklady by měl mít člověk, který se chce stát hercem?
Je třeba trpělivost a chuť se zlepšovat.
9, Studoval jsi nebo studuješ hereckou školu?
Žádné herecké vzdělání nemám. Na základní škole jsem chodil tři roky do dramaťáku. [:)]
10, Většina lidí tě zná pod přezdívkou "KiRo", jak tato přezdívka vlastně vznikla?
Těžko říct, táhne se se mnou už od základky. [:D]
11, Stýkáš se ještě s lidmi z natáčení?
Jasně, jak už sem řekl, u Gymplu byla prima parta a s několika kolegy se stýkám pořád. [:)]
12, Co bys vzkázal tvým fanouškům?
Množte se! [:D] Ačkoli bych rád vypustil sexuální podtext. [:)] V tomhle roce chystám nové album, takže se těšte a sledujte novinky. [:)]
20. října 2012
TOČÍME FILM: 5. díl - Filmová kamera není jen kamera, podruhé
Tento díl přímo navazuje na díl předchozí, opět se tak budeme věnovat filmové kameře. Už rozumíme, co je to velikost záběru a kdy je vhodné jednotlivé druhy záběrů použít.
Dnes se zaměříme na různé pozice kamery a naučíme se zákon kamerové osy. Vše opět doplněné množstvím ilustračních záběrů ze známých filmů.
Dnes se zaměříme na různé pozice kamery a naučíme se zákon kamerové osy. Vše opět doplněné množstvím ilustračních záběrů ze známých filmů.
Pozice kamery
Kameru nemusíme držet vždy jen ve výšce očí!
Kamera se může dívat z různých pozic:
Prohlédněte si následující obrázek. Všimněte si, že 1) kamera shlíží šikmo dolů (vidíme podlahu), 2) muž v saku se zdá větší a 3) díky tomu vypadá muž v košili, Kane, jako malý a bezmocný.
Pozorně se podívejte na další příklady a soustřeďte se, jak na vás působí:
Opět si prohlédněte obrázky. Který záběr vyjadřuje pýchu a který neklid?
Možná jste si všimli, že pozice kamery dokáže kouzlit s velikostí postav. Díky tomu je některá postava v záběru větší než druhá, nebo má oči výš než druhá. Takovou postavu pak bezděčně považujeme za dominantní, protože shlíží shora na druhou postavu/postavy. Naopak postavu, na kterou sama kamera shlíží shora, považujeme za malou, ohroženou bezmocnou.
SHLÉDNOUT nebo ZHLÉDNOUT ?
Shlédnout znamená pohled shora dolů (buď doslova, nebo ve významu dívat se na někoho přezíravě). To je případ, o kterém je zrovna řeč.
Zhlédnout znamená prostě něco vidět jako divák.
Příklady:
Doufám, že už je to všem jasné :)
Zavřít
Hlediskový záběr pouze doplňuje ostatní záběry ve scéně. Samotný nedává moc smysl.
Příklad:
POLOCELEK - Honza se baví s Jirkou, když najednou mu zazvoní telefon.
POLODETAIL - Honza sáhne do kapsy a vyndá mobil.
A teď přichází náš HLEDISKOVÝ ZÁBĚR - detail telefonu v Honzově ruce, na displeji se zobrazí zpráva od Evičky: ":* Miluju tě <3".
DETAIL - Honza se rozpačitě dívá na telefon, pak pohlédne na Jirku.
Vidíte? Pouze ze záběru na SMSku v telefonu bychom se nedozvěděli, komu kdo píše.
Již klasicky několik příkladů typických hlediskových záběrů:
Ukázali jsme si čtyři typické pozice kamery - nadhled, podhled, nakloněnou kameru a hlediskový záběr. Je už jenom na vás, jakým způsobem je využijete. Stále platí, že tyto a podobné záběry jsou kořením, které oživují váš film. Buďte kreativní a okořeňte ho podle své chuti.
Jak to funguje?
Filmovaný prostor dělí pomyslná osa. Tuto osu nesmí kamera nikdy překročit!
Nejlépe to vysvětlí obrázek a příklad :)
Zákon kamerové osy na obrázku:
Zákon kamerové osy na příkladu:
Všimněte si, osa spojuje oba herce, kamera zabírá stále z jedné strany osy. Typické použití je při dialogu. Tento způsob natáčení najdete naprosto v každém filmu nebo seriálu.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
POZOR! Porušením tohoto zákonu se rozbije filmový prostor, který před divákem pomocí záběrů stavíme, a scéna bude pro diváky nepřehledná!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tahle kráska je sice Osa, ale se zákonem kamerové osy moc nesouvisí. Dánská herečka Osa Massen.
Fajn, pokud jste si poctivě přečetli text, důkladně prostudovali příklady a je vám už konečně jasné, kdy se píše "shlédnout" a kdy "zhlédnout", pusťte si za odměnu finále z dalšího legendárního westernu Sergia Leoneho Pro pár dolarů navíc (1965). Můžete si všimnout použití zákonu kamerové osy (kamera nikdy nepřekročí spojnici mezi dvěma pistolníky).
Nebo si pusťte něco úplně jiného, nebo jděte ven... Tak zase příště!
- NADHLED – kamera shora dolů.
- PODHLED – kamera zdola nahoru.
- NAKLOŇENÁ KAMERA – kamera šikmo na stranu.
- HLEDISKOVÝ ZÁBĚR – detailní pohled na věc jakoby z našeho pohledu.
Nadhled
Kamera shlíží na scénu shora šikmo až svisle. To může vyvolat pocit podmanění nebo nadvlády nad postavou, někdy též pocit bezmoci zobrazené postavy.Prohlédněte si následující obrázek. Všimněte si, že 1) kamera shlíží šikmo dolů (vidíme podlahu), 2) muž v saku se zdá větší a 3) díky tomu vypadá muž v košili, Kane, jako malý a bezmocný.
 |
| Občan Kane, rež. Orson Wales, (1941) |
Pozorně se podívejte na další příklady a soustřeďte se, jak na vás působí:
 |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
 |
| Blade Runner, rež. Ridley Scott, (1982) |
 |
| Blízká setkání třetího druhu, rež. Steven Spielberg, (1977) |
Podhled
Kamera snímá zdola nahoru. Zdůrazňuje hmotnost a monumentalitu zobrazených věcí, budov, lidí. U postavy může vyjádřit nadřazenost a pýchu. Někdy slouží k vyjádření neklidu.Opět si prohlédněte obrázky. Který záběr vyjadřuje pýchu a který neklid?
I v dalších příkladech se zkuste zamyslet 1) jaký pocit ve vás vzbuzují a 2) která postava je v záběru dominantní a která bezmocná/neklidná:
 |
| Hodný, zlý a ošklivý, rež. Sergio Leone, (1966) |
 |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
 |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
 |
| Star Wars, rež. George Lucas, (1977) |
Koutek mladých češtinářů uvádí...
Píše se shlédnout, nebo zhlédnout? Správné jsou obě varianty – každé slovo však znamená něco jiného!Shlédnout znamená pohled shora dolů (buď doslova, nebo ve významu dívat se na někoho přezíravě). To je případ, o kterém je zrovna řeč.
Zhlédnout znamená prostě něco vidět jako divák.
Příklady:
- Shlédli jsme z rozhledny na krajinu pod námi.
- Mám pocit, že na mě shlíží spatra.
- Zhlédli jsme mimořádně zajímavou výstavu.
- Jakmile ho zhlédla, okamžitě se za ním vydala.
Doufám, že už je to všem jasné :)
Zdroj: Slovník spisovné češtiny
Nakloněná kamera
Kamera pootočená podle podélné osy nalevo nebo napravo.
Svislé linie se kácí.
Záběr je dynamický a dramatičtější.
Na všech následujících záběrech najděte linie, které byly původně svislé, ale nakloněním kamery se kácí. Jak na vás záběry působí? |
| Občan Kane, rež. Orson Wales, (1941) |
 |
| Master & Commander, rež. Peter Weir, (2003) |
 |
| Barbar Conan, rež. John Milius, (1982) |
 |
| Matrix, rež. bratři Wachovští, (1999) |
Hlediskový záběr
Záběr jakoby z pohledu postavy. Kamera snímá, co vidí postava. Velmi typický záběr, kterým většinou zdůrazňujeme určitou věc, např. vizitku, čas na hodinkách, zprávu v telefonu apod. |
| Metropolis, rež. Fritz Lang, (1927) |
Hlediskový záběr pouze doplňuje ostatní záběry ve scéně. Samotný nedává moc smysl.
Příklad:
POLOCELEK - Honza se baví s Jirkou, když najednou mu zazvoní telefon.
POLODETAIL - Honza sáhne do kapsy a vyndá mobil.
A teď přichází náš HLEDISKOVÝ ZÁBĚR - detail telefonu v Honzově ruce, na displeji se zobrazí zpráva od Evičky: ":* Miluju tě <3".
DETAIL - Honza se rozpačitě dívá na telefon, pak pohlédne na Jirku.
Vidíte? Pouze ze záběru na SMSku v telefonu bychom se nedozvěděli, komu kdo píše.
Již klasicky několik příkladů typických hlediskových záběrů:
 |
| Amélie z Montmartru, rež. Jean-Pierre Jeunet, (2001) |
 |
| Master & Commander, rež. Peter Weir, (2003) |
 |
| Master & Commander, rež. Peter Weir, (2003) |
 |
| Star Wars: Impérium vrací úder, rež. Irwin Kershner, (1980) |
 |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
Zákon kamerové osy
Vše, co jsme tu dosud napsali byly pouze náměty, nápady, návody a doporučení. Když ale přijde na to, kam ve scéně se s kamerou postavit, je důležité mít stále na mysli pro nás snad nejdůležitější poučku - zákon kamerové osy.Jak to funguje?
Filmovaný prostor dělí pomyslná osa. Tuto osu nesmí kamera nikdy překročit!
Nejlépe to vysvětlí obrázek a příklad :)
Zákon kamerové osy na obrázku:
Zákon kamerové osy na příkladu:
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
POZOR! Porušením tohoto zákonu se rozbije filmový prostor, který před divákem pomocí záběrů stavíme, a scéna bude pro diváky nepřehledná!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fajn, pokud jste si poctivě přečetli text, důkladně prostudovali příklady a je vám už konečně jasné, kdy se píše "shlédnout" a kdy "zhlédnout", pusťte si za odměnu finále z dalšího legendárního westernu Sergia Leoneho Pro pár dolarů navíc (1965). Můžete si všimnout použití zákonu kamerové osy (kamera nikdy nepřekročí spojnici mezi dvěma pistolníky).
3. října 2012
TOČÍME FILM: 4. díl - Filmová kamera není jen kamera, poprvé
V jedné staré písničce se zpívalo: "Bez chleba nejde jíst a bez vody nejde pít, bez očí se nedá dívat..." a my bychom mohli doplnit - BEZ KAMERY NEJDE TOČIT FILM!
V následujících řádcích se nebudeme věnovat konkrétnímu zařízení ani tu nenajdete žádný návod k použití. Slovem KAMERA teď budeme chvíli myslet FILMOVÝ OBRAZ, prostě to, CO naše kamera/zařízení vidí, JAK to vidí a ODKUD to vidí.
Všimněte si, že tu často narazíte na slovo ZÁBĚR. V tomto případě bude záběr "ZPŮSOB, jak kamerou zachycujeme lidi, věci, scény ..., abychom dosáhli zamýšleného obsahu, srozumitelnosti a účinku."
Textu zde není moc, důležitější jsou doprovodné obrázky, tak si je pečlivě prohlédněte a vzájemně porovnejte.
poznámka
Proč ne, řeknete si možná, a máte pravdu. Nikdo vás k dodržování pravidel při filmování nenutí. Skvělý grafik, podivín Andy Warhol, který se proslavil barevnými plakáty s Marilyn Monroe nebo reklamou na polévky Campbell, natočil třeba experimentální film Empire, který celých 8 hodin nepřetržitě v jednom jediném záběru sleduje Empire State Building v New Yorku. Tento film je označován za "nezhlédnutelný".
Ale my přece nechceme nutit diváky k sebemrskačství. Přejeme si, aby pro diváky byl náš film příjemným zážitkem!
Zavřít
Proto pomáháme divákovi, na co se má zaměřit. Točíme film tak, aby byl přehledný a vizuálně i citově působivý. K tomu nám pomáhají právě různé velikosti záběrů.
Měřítkem tohoto rozdělení je normální pohled na postavu člověka. Podíváme se na jednotlivé záběry podrobněji.
Lidské postavy jsou sotva patrné. S podobnými záběry neplýtváme, stačí jeden pro celou scénu, v našem případě klidně jeden nebo dva pro celý film!
Podobný záběr by měl být v každé scéně, aby divák pochopil, kde se děj odehrává. Např. pohled na místnost a v ní sedící postavy, záběr celé budovy, k níž někdo přichází apod.
Všimněte si na těchto dvou příkladech, jak si snadno uděláme představu o prostředí, kde se postavy nacházejí:
Vidíme celou postavu od paty k hlavě. Můžeme zřetelně sledovat jednání osob.
Je to velmi důležitý druh záběru, který dost často využijeme.
Prostředí se úplně vytrácí, nic se o něm ze záběru nedozvíme. Pozadí bývá často rozostřené.
Protože je tento záběr tak působivý, šetříme s ním!
Citově nejpůsobivější jsou DETAIL a VELKÝ CELEK. Jelikož ve filmu fungují jako koření, nesmíme to s nimi přehánět - prostě svůj film "nepřesolit".
Cvičení Vyzkoušejte své nově nabyté znalosti!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jste si prošli cvičení a správně jste poznali, které záběry jsou na obrázcích, zasloužíte si malou odměnu :)
Pohodlně se usaďte a vychutnejte si skvělou sekvenci ze závěru filmu Hodný, zlý a ošklivý (režie Sergio Leone, 1966). ["Ošklivý" Eli Wallach konečně došel k cíli - na hřbitov, kde hledá hrob s ukrytým zlatým pokladem.]
Všimněte si plynulého přechodu mezi POLODETAILEM a VELKÝM CELKEM v úvodu videa.
V následujících řádcích se nebudeme věnovat konkrétnímu zařízení ani tu nenajdete žádný návod k použití. Slovem KAMERA teď budeme chvíli myslet FILMOVÝ OBRAZ, prostě to, CO naše kamera/zařízení vidí, JAK to vidí a ODKUD to vidí.
Všimněte si, že tu často narazíte na slovo ZÁBĚR. V tomto případě bude záběr "ZPŮSOB, jak kamerou zachycujeme lidi, věci, scény ..., abychom dosáhli zamýšleného obsahu, srozumitelnosti a účinku."
Textu zde není moc, důležitější jsou doprovodné obrázky, tak si je pečlivě prohlédněte a vzájemně porovnejte.
Velikost záběru
Co myslíte, proč je dobré měnit velikost záběrů? Proč nemůže být celý film složen jen ze záběrů na celé postavy (polocelků) nebo jen ze záběrů na obličeje (detailů)? Odpověď je nasnadě. Takový film by byl nepřehledný, nebo nudný, nepůsobivý, či agresivní.poznámka
Proč ne, řeknete si možná, a máte pravdu. Nikdo vás k dodržování pravidel při filmování nenutí. Skvělý grafik, podivín Andy Warhol, který se proslavil barevnými plakáty s Marilyn Monroe nebo reklamou na polévky Campbell, natočil třeba experimentální film Empire, který celých 8 hodin nepřetržitě v jednom jediném záběru sleduje Empire State Building v New Yorku. Tento film je označován za "nezhlédnutelný".
Ale my přece nechceme nutit diváky k sebemrskačství. Přejeme si, aby pro diváky byl náš film příjemným zážitkem!
Zavřít
Proto pomáháme divákovi, na co se má zaměřit. Točíme film tak, aby byl přehledný a vizuálně i citově působivý. K tomu nám pomáhají právě různé velikosti záběrů.
Měřítkem tohoto rozdělení je normální pohled na postavu člověka. Podíváme se na jednotlivé záběry podrobněji.
VC - Velký celek
Orientační, informativní záběr seznamující diváka s celým prostředím. Může to být celé město se všemi domy a věžemi, loď na širém moři, karavana na poušti atd...Lidské postavy jsou sotva patrné. S podobnými záběry neplýtváme, stačí jeden pro celou scénu, v našem případě klidně jeden nebo dva pro celý film!
 |
| Blízká setkání třetího druhu, rež. Steven Spielberg, (1977) |
C - Celek
Pro orientaci diváka v prostředí děje. Už zvýrazňuje postavy, ale stále vidíme hodně z prostředí, kde se postavy nacházejí.Podobný záběr by měl být v každé scéně, aby divák pochopil, kde se děj odehrává. Např. pohled na místnost a v ní sedící postavy, záběr celé budovy, k níž někdo přichází apod.
Všimněte si na těchto dvou příkladech, jak si snadno uděláme představu o prostředí, kde se postavy nacházejí:
 |
| Počátek, rež. Christopher Nolan, (2010) |
 | |
|
PC - Polocelek
Soustřeďuje se především na postavu, prostředí už není důležité.Vidíme celou postavu od paty k hlavě. Můžeme zřetelně sledovat jednání osob.
Je to velmi důležitý druh záběru, který dost často využijeme.
 |
| Jurský park, rež. Steven Spielberg, (1993) |
 |
| Star Wars, rež. George Lucas, (1977) |
PD - Polodetail
Asi nejdůležitější druh záběru. Pomáhá totiž divákovi vytvořit si k postavě vztah. Zabíráme postavu od pasu nahoru. O prostředí se toho už moc nedozvíme, zato jsme blíž k postavě, a to nám pomáhá prožívat s ní její pocity (což nám třeba CELEK, kde vidíme celý barák a u něj malou postavičku, neumožňuje). |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
 |
| Master & Commander, rež. Peter Weir, (2003) |
D - Detail
Rozhodně nejpůsobivější záběr! Postava je zabírána z blízka, vidíme pouze hlavu, čímž záběr dokáže vykouzlit určitou náladu. Ještě více se s postavou sbližujeme, připadá nám skutečná, bojíme se o ni, nebo se s ní radujeme.Prostředí se úplně vytrácí, nic se o něm ze záběru nedozvíme. Pozadí bývá často rozostřené.
Protože je tento záběr tak působivý, šetříme s ním!
 | |
|
 |
| Počátek, rež. Christopher Nolan, (2010) |
VD - Velký detail
Monumentální záběr části hlavy postavy. Zabírá jen obličej nebo jeho část (oči, ústa). Dramaticky je velmi silný až drastický, citově drásající. Hodí se většinou pro nejvypjatější scény celého filmu. Typicky velký detail používal ve svých westernech režisér Sergio Leone - právě při vypjatých scénách závěrečného pistolnického souboje. |
| Hodný, zlý a ošklivý, rež. Sergio Leone, (1966) |
 |
| Blade Runner, rež. Ridley Scott, (1982) |
Shrnutí
Obrazově nejpůsobivější jsou POLODETAIL a POLOCELEK, někdy DETAIL. Vyprávějí děj, jednání postav. Vidíme, co postavy dělají a jak se cítí. Tyto záběry tvoří drtivou část všech filmů. CELKY slouží k orientaci v prostředí.Citově nejpůsobivější jsou DETAIL a VELKÝ CELEK. Jelikož ve filmu fungují jako koření, nesmíme to s nimi přehánět - prostě svůj film "nepřesolit".
Cvičení Vyzkoušejte své nově nabyté znalosti!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jste si prošli cvičení a správně jste poznali, které záběry jsou na obrázcích, zasloužíte si malou odměnu :)
Pohodlně se usaďte a vychutnejte si skvělou sekvenci ze závěru filmu Hodný, zlý a ošklivý (režie Sergio Leone, 1966). ["Ošklivý" Eli Wallach konečně došel k cíli - na hřbitov, kde hledá hrob s ukrytým zlatým pokladem.]
Všimněte si plynulého přechodu mezi POLODETAILEM a VELKÝM CELKEM v úvodu videa.
Příště: Filmová kamera podruhé!
3. června 2012
Reportáž z návštěvy George Thompsona
V pondělí 7. května navštívil naši školu už po několikáté tradiční host - americký veterán George Thompson. Tentokrát jsme ho očekávali s kamerou v ruce. Zaznamenali jsme průběh jeho návštěvy a dokonce jsme s panem Thompsonem udělali krátký rozhovor.
Ostatně, podívejte se sami:
(Video obsahuje i české titulky, které zobrazíte kliknutím na CC).
Ostatně, podívejte se sami:
(Video obsahuje i české titulky, které zobrazíte kliknutím na CC).
Interview vedli: Lucka Žaliová a Markéta Müllerová
Kamera: Pavel Černý
Střih: Pavel Černý a Kuba Feifrlík
Hudba: Johnny Cash "Walk the Line" a "Get Rhytm"
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)